The world has changed

Internet se změnil. Zatímco jsem seděl doma a pařil Oblivion, moje máma se připojila na internet. Je docela dobře možný, že časem najde i tenhle blog. Ahoj mami. Víš, internet bejval takový místo, kam jsme s klukama zdrhali před reálným světem. Bylo tam pár lidí, který byly jak celebrity. A všichni se znali a komentovali si svoje blogy. A když nějakej grafik spustil nový portfolio, hnedka jsme to všichni věděli. Chodíval jsem se k nim koukat po inspiraci a přišlo mi, že měníme svět. A byl tam jeden, jehož jméno se nevyslovovalo, a když se s ním někdo dostal do křížku, to ti bylo pozdvižení!

Dneska už s nějakýma Hulánama ztrácí čas jenom blázen. Dneska vidím další portfolio talentovanýho grafika každej druhej den a už mi to ani nepřijde. Dneska nahlídnu do webů a portfolií, co jsem měl kdysi v oblíbených, a většina z toho je někde nenávratně pryč, sežrala to digitální tma.

Dneska je internet sýrijus byznys a jsou na něm všichni. Starý, mladý, pitomý. Nám ze starý školy, když se internet ještě nosil na disketách, zůstal jenom twitter.

Musím končit, mami. Bolí mě hlava a mám moc práce. Letos mi bude třicet.

Schnitzel

Dneska jsme byli na obědě a Kuba platil Daisymu jídlo, poněvadž se podíval na telefon. Hrajou takovou hru, jakože aby člověk nebyl protisociální a nevěnoval se smartfounu, když je s kamarádama v restauraci. No a Kuba zapomněl, takže měl Daisy schnitzel zadarmo. Byla tam u Drahokoupilů taková nóbl dáma servírka a taky nóbl starej pán číšník a já vyprávěl vtip o chlápkovi s žaludečníma vředama, takže si myslím že jsem byl za burana.

Strávil jsem dneska největší část dne s perem a papírem. Udělal jsem si na A4 čtyři okýnka, kam si črtám scénáře ipadí aplikace pro Mapy. Třeba že jsem ve městě a potřebuju najít nejbližší bankomat. Nebo že jedu vlakem do Brna, potřebuju si tam najít nějakou adresu a poblíž nějakou pizzerii. BoB mi to poradil, že je to lepší než navrhovat aplikaci jen tak. No a vážně nad tím člověk začne uvažovat docela jinak.

Taková aplikace, to je vlastně řešení problému. Ten člověk něco potřebuje a aplikace mu má pomoct to vyřešit. Jenže nějak jednoduše a intuitivně. Nasázet do appky milion tlačítek a funkcí zvládne každej blbec, takže nejtěžší na tom všem je udržet jednoduchost a zároveň zachovat plnou funkčnost. Tak to je moje práce, mami.

Jigsaw falling into place

Dneska mi Petr (myslím že Petr) z podpory zprovoznil poštu na mým iMacu. Když jsem si tam ráno byl pro sluchátka (jo, fasujeme sluchátka), lezli po něm potkani! A dopoledne když mi nastavoval klienta, začali ty potkani vylejzat z něho. Fakticky nekecám. Takže si představte velikánskej openspace kancl plnej šrumce a po stole mi vedle iMaca leze potkan jak z plyše. A druhej potkan (vlastně jsou to ségry) kousek vedle ochutnává ohryzek hrušky, kterých kolega Piki za posledních pár dní spořádal dobrý čtyři kila. Piki je na nějaký dietě kdy jí jenom syrový věci, takže jí melouny a hrušky, hrušky, spoustu hrušek, a dneska si přinesl z Billy igelitku plnou zdravých věcí, za což se mu Kuba včelař smál. Od Kuby včelaře jsem dostal výstřižek inzerátu, kde vášnivá Jitka (61) hledá milence, který ji rozpálí. Teď zpětně přemýšlím, jestli mi tím nechtěl něco naznačit.

BoB je teďka někde v luftě, ale blog mám schválenej a ještě si prej nastavíme nějaký mantinely. Já jsem dneska vyfasoval k iPadu ještě iPhone a další asi 4 telefony, abych si je trochu osahal a zažil si aplikaci, kterou pro ně budu redesignovat. Drahnou chvíli jsem hledal, v čem to vlastně chci navrhovat, začal jsem s Balsamiqem, ale tam mě štvalo že se některý prvky strašně blbě upravujou. Nakonec jsem největší část práce udělal s perem v ruce na papíru a překreslil to do Illustratoru. Využívám k tomu artboardy, co povoluje Illustrator 5, a tyhle šikovný Sketch Elements.

Vypadá to, že se tu jede na pohodu, a zatím mám pocit, že se do tý práce můžu fakt ponořit a dělat jí pořádně. Ale dá mi to fušku vyplodit fakt něco hodnotnýho, tady se nějak nehraje na to, že bysme se spokojili s málem. Zejtra nás čekaj škatulata, budem to tu reorganizovat abych seděl víc se Včelařem a Daisym. I když už jsem si začínal docela zvykat na to, že jsem na místě kde je klid.

Jo a to hlavní! Zejtra je snídaně designérů, máme dostaveníčko a Kuba s Pikim chystají občerstvení. Trochu jsme si z Pikyho utahovali, že to budou hrušky, ale povídal něco o tom, že přinese perník. Kubu to docela vyděsilo, že prej perník je moc, že akorát o víkendu jede na koksu. Říkal jsem si, že bych mu to i docela věřil.

The very beginning

V pondělí ráno na cestě z Brna jsem si vzpomněl, že jsem nechal doma výpis z rejstříku trestů, takže jsem jel trochu rychleji, abych ho stihnul vyzvednout včas. Nechtěl jsem si utrhnout ostudu a přijít pozdě hned první den. Znáte to, první dojem. Ale když jsem na exitu 11 s vyklepanýma půlkama srovnal smyk, rozhod jsem se přijet radši později, než vůbec. Nakonec jsem přišel asi o 15 minut, ale nikdo se na mě nezlobil. Čekala mě usměvavá paní, taštička s tužkami, blokem a příručkou nového zaměstnance. A štos papírů k podepsání. Vznesl jsem několik dotazů a papíry podepsal až po jejich zodpovězení, zřejmě abych nabyl na serioznosti.

Pak mě odvedli k BoBovi mezi návrháře. Tak se nám tu říká. Měl bych předeslat, že jsem podepsal i nějaký papíry o mlčenlivosti, takže by se na mě BoB zlobil, kdybych tady něco prokec. A protože BoB je sympaťák a fér chlap, pokusím se tu nic neprokecnout. Ještě se ho doptám na to co můžu říkat, protože by bylo divný abych psal, že jsem byl na uživatelským testování jedný služby, o který nemůžu mluvit a probíhalo to způsobem, co nemůžu popisovat, ale stát se to může.

Dneska byla pravidelná porada co se koná jednou za 14 dní a nejvíc mě fascinoval Kuba Goldmann, kterej si ve volných chvílích čet časopis Včelařství. Furt nějak nevím, jestli je to nějakej jeho sofistikovanej trolling, nebo je fakt včelař. Ale Daisy říkal, že prej mu jednou ulítly včely, a Kuba vyprávěl jak dostává dopisy psaný psacím strojem, na kterých je napsáno Přítel Jakub Goldmann, a že mu teďka umřeli tři kolegové. Sešli věkem. 

Do Seznamu jsem šel taky z toho důvodu, abych se posunul, protože jsem v poslední době měl pocit určitý stagnace. A tak jsem se rozhod, že chci iMaca, když jsem dostal tu možnost. Takže se učím s novým systémem, ale v tom photoshopu je to v podstatě úplně to stejný, jen mám jednu klávesu jinde, takže se furt pletu. 

No a dneska jsem dostal domů iPad, abych si trochu osahal aplikaci na Mapy, na který bych měl teďka začít pracovat. Ty jablečný věci jsou celkem fajn, ale orgasmy z toho neprožívám a nechci to tu nějak moc řešit.

Na závěr několik zajímavostí¨

  • Všichni si tu tykají
  • Máme tady dvě grafičky
  • Pracovní tempo vypadá celkem pohodově
  • Velká část lidí je tu zaměstnaná podezřele dlouho
  • Celkově mi to tu přijde fajne